Úskalí na cestě stát se léčitelem

Jeshua skrze Pamelu Kribbe


Drazí přátelé, je mi velkým potěšením a štěstím, že vás mohu přivítat na tomto místě, na němž jste se shromáždili, abyste vyslechli mě, vašeho starého přítele. Ve svém životě na Zemi jsem byl mezi vámi jako Ježíš. Byl jsem člověk a poznal jsem vše, čím si jako lidské bytosti v pozemském těle procházíte v životě na Zemi. Přišel jsem, abych vám pomohl pochopit, kdo jste.

Všichni z vás, co jste tu přítomni a mnozí z vás, kteří tento text budou číst později, jste Pracovníci Světla. Jste anděly světla, kteří zapomněli na to, kým skutečně jsou. Všichni jste na své cestě na Zemi prošli mnoha pozemskými životy, mnoha zkouškami. A já znám tyto zkoušky zevnitř.

Nyní jste ve své historii duše dospěli k bodu, ve kterém dokončujete cyklus životů. V tomto bodě jste stále více spojeni s vyšším Já, kterým skutečně jste, s Já, jenž je nezávislé na čase a prostoru. Jste v procesu, kdy umožňujete svému vyššímu, nehmotnému Já vstoupit do vašeho pozemského bytí, do vašeho každodenního života.

Stále považujete za těžké udržovat nepřežité spojení se svým vyšším či větším Já, neboť jste zapomněli, že vy sami jste skutečně tímto nesmírným zdrojem světla. Přesto jste všichni započali cestu do nitra, při které jste cítili touhu, dokonce volání, pomáhat ostatním na jejich cestě k vnitřnímu růstu a sebeuvědomění. Zvláště pro Pracovníky Světla je přirozené chtít sdílet své postřehy a zkušenosti s ostatními. Všichni jste se narodili jako učitelé a léčitelé.

Od okamžiku, kdy jste na sebe vzali vedení ostatních jako učitel či léčitel, jste pravděpodobně narazili na řadu úskalí. Tato úskalí jsou výsledkem jistých nedorozumění o tom, co znamená spirituálně (duchovně) někoho vést. Tato úskalí vyplývají z mylných představ o povaze léčení a vaší roli v něm jako léčitele. O těchto úskalích bych dnes rád hovořil.


Co je léčení?

Jaká je podstata léčení? Co se děje, když se někdo „uzdraví", zdali je to na duševní, citové či fyzické rovině? Co se stane, je, že se tato osoba může znovu spojit se svým vlastním vnitřním světlem, se svým vyšším Já. Toto spojení má léčivý účinek na všechny vrstvy sebe sama - na citové, fyzické a duševní úrovně.

To, co každá osoba hledá v léčiteli či učiteli je energetické místo, které jim umožňuje znovu se spojit se svým vnitřním světlem, s tou částí sebe sama, která ví a chápe. Učitel či léčitel je schopen toto místo nabídnout, neboť již toto spojení uvnitř učinil. Léčitel má k dispozici frekvenci, energetickou vibraci, která nese řešení k problému klienta. Být léčitelem či učitelem znamená, nést ve svém energetickém poli energetickou frekvenci řešení a nabídnout ji někomu jinému. O nic jiného nejde.

V podstatě je to proces, který probíhá bez slov nebo činů. Je to samotná energie, která má léčivý efekt, jenž jako učitel či léčitel máte. Je to vaše osvícená energie, která otevírá někomu jinému možnost „vzpomenout si" na to, co už zná, spojit se se svým vnitřním světlem, svojí intuicí. Je to tato vzpomínka, toto spojení, které léčení umožňuje. Všechno léčení je ve skutečnosti sebe-léčením.

Léčit či učit pak nemá ve skutečnosti nic společného se specifickými schopnostmi či určitými znalostmi, které se dají naučit z knih či kurzů. Léčivá síla nemůže být získána něčím vnějším. Je to o „frekvenci řešení", která je přítomna uvnitř vašeho energetického pole jako výsledek vašeho vlastního vnitřního růstu a jasnosti vědomí. Často jste jako učitel a léčitel stále zapojen v procesech osobního růstu. Přesto jsou části vašeho energetického pole, které se staly tak jasnými a čistými, že mohou mít léčivý účinek na druhé.

Je podstatné pochopit, že tento účinek není něco, za co musíte tvrdě pracovat. Je to klient, který se rozhodne, zda přijme nebo nepřijme energii, kterou nabízíte, zda jí dovolí vstoupit. Je to volba klienta. Nabízíte ji tím, kdo jste, tím, že „jste tady" pro druhé. To, že máte léčivý vliv, není dovednostmi či vědomostmi, které jste se naučili od někoho jiného, nýbrž čistě tím, kdo jste, vnitřní cestou, kterou jste cestovali. Zvláště v oblasti problémů, kterými jste sami prošli na hluboké citové úrovni, můžete druhým skutečně pomáhat. Vaše světlo v těchto oblastech září jako maják k lidem, kteří jsou stále uvíznutí v těchto problémech, jemně je vábí, aby se z těchto problémů dostali ven.

V oblastech, kde jste sami sebe vyléčili z hluboce-zakořeněných bolestí a zranění jste se stali skutečným mistrem, někým, jehož moudrost je založena na vnitřním poznání a opravdové zkušenosti. Sebe-léčení, převzetí zodpovědnosti za svá vnitřní zranění a obklopení těchto zranění světlem svého vědomí, je klíčem k tomu, stát se učitelem a léčitelem. Je to schopnost léčit sami sebe, co vás činí Pracovníkem Světla. Tohle vytváří „energii řešení" ve vaší bytosti, která nabízí druhým vstup k jejich vlastní síle sebe-léčení.

Když léčíte klienty nebo pomáháte lidem ve svém prostředí, často „čtete" jejich energii. Intuitivně se na ně naladíte a posloucháte je, dáváte jim radu nebo je léčíte energetickými léčivými metodami. Nicméně klient či osoba, s kterou pracujete, je stejně tak zaneprázdněná „čtením" vás. Tak jako se vy ladíte na jeho energii, vědomě či nevědomě on nebo ona absorbuje zase vaši energii. Intuitivně cítí, zdali to, co říkáte, je anebo není v souladu se vším uvnitř vás, zda to odpovídá tomu, co vyzařujete, vaší energetické vibraci. Cítí, kdo jste bez ohledu na vaše slova a činy.

Právě v tom, když vás klient čte, dochází ke skutečnému průlomu. Když se klient ve vaší přítomnosti cítí svobodně a bezpečně, když se cítí obklopen typem vědomí, které ho posiluje k tomu, aby věřil svému vnitřnímu vědění, pak vše, co řeknete či uděláte, získává léčivou formu. Když jsou vaše slova a činy podporovány tím, kdo jste, stanou se nositeli světla a lásky, které mohou vzít klienta do jádra jeho vlastního světla a lásky.

Pokaždé, když vás někdo upřímně požádá o pomoc, je otevřený vaší energii takovým způsobem, že může být dotčen tou nejryzejší a nejčistší částí vás. Tato vaše část nepramení z knih, které jste četli či z dovedností, které jste se naučili. Je to výsledek osobní alchymie, osobní transformace vědomí, jenž nese vaši jedinečnou pečeť. Rád bych to silně zdůraznil, neboť se zdá, že je mezi Pracovníky Světla (lidé, kteří přirozeně cítí silnou touhu pomáhat druhým) tendence pokračovat v hledání nové knihy, nové metody, nové schopnosti, která by mohla člověku pomoci být lepším učitelem či léčitelem. Skutečné léčení je takto jednoduché.

Když jsem žil na Zemi, přenášel jsem jistou energii mýma očima. Něco vytékalo z mých očí, co mělo okamžitý léčivý efekt na lidi, kteří tomu byli otevření. Nebyl to žádný kouzelnický trik či nějaká ojedinělá schopnost, kterou jsem vlastnil. Byl jsem ve spojení s mým vnitřním zdrojem pravdy. Přirozeně jsem vyzařoval božské světlo a lásku, které byli mým dědictvím - stejně jako jsou vašim dědictvím - a působil jsem jimi na ostatní žijící bytosti. Stejně tak je to s vámi. Nelišíte se ode mě. Šli jste stejnou vnitřní cestou a prošli stejnými zkouškami a trápeními, abyste se nakonec dostali do stejného bodu jako já, když jsem žil na Zemi. Vy všichni se stáváte vědomými, Kristovskými bytostmi.

Kristovská energie je vaším spirituálním osudem a vy postupně tuto energii začleňujete do vaší každodenní existence. Je to Krist uvnitř vás, který léčí a učí jako přirozený následek toho, čím Kristovská energie je. Příliš často se ještě stále identifikujete s tím, být učněm či žákem, který sedí u nohou učitele, poslouchá, ptá se a hledá. Říkám vám, že čas být žákem je u konce. Je čas uplatňovat nárok na své mistrovství. Je čas věřit Kristovi uvnitř a přinést tuto energii do projevu ve vaší každodenní realitě.

K tomu, abyste se stali za jedno s Kristem uvnitř a učili a léčili touto energií, potřebujete nechat odejít množství věcí. Tyto věci představují úskalí na cestě stání se léčitelem/učitelem. Rozliším tři oblasti, ve kterých se tato úskalí vyskytují.



Úskalí hlavy

První úskalí leží v oblasti hlavy či mysli. Jste velmi zběhlí v analyzování věcí a v jejich třídění dle nějakého obecného rámce či doporučení. Tohle by mohlo být v některých okolnostech praktické, ale obecně je mentální, myšlenková část vás velikou částí světa duality. „Světem duality" mám na mysli typ vědomí, který rozděluje věci na dobré a špatné, světlé a temné, zdravé a nemocné, mužské a ženské, přátelské a nepřátelské, atd. Je to typ vědomí, které miluje oddělování a označování a neuznává skrytou jednotu všech jevů. Je to typ vědomí, které rádo pracuje s obecnými principy a racionálními, objektivními použitími na individuální případy. Ve skutečnosti nezvažuje možnost jiného, daleko přímějšího přístupu k realitě: přístupu intuitivního vědění či „vědění pocitem".

Kristovská energie je mimo dualitu. Kristovská energie představuje tok Bytí, který je základem všech polarit. Avšak mysl nepřipouští samotnou existenci této mystické úrovně jednoty. Mysl by ráda rozdělila oceán Bytí na definovatelné části, roztřídila je tak, aby je mohla racionálně uchopit. Mysl ráda vytváří struktury, teorie, které může umístit nad realitu, nad přímý prožitek. Opět je v tom v jistých záležitostech něco užitečného a prospěšného, ale ne tolik, když přijde k opravdovému léčení či učení, tj. k léčení a učení ze srdce.

Když přistoupíte ke svému klientovi z teoretického rámce, snažíte se umístit jeho individuální symptomy do obecné kategorie a spoléháte se na teorii, abyste tento problém odhalili a našli na něj řešení. To je to, co se učíte, když se učíte být psychologem, sociálním pracovníkem či profesionálním rádcem jakéhokoli typu. Neříkám, že je to všechno špatné. To, oč bych vás chtěl požádat je toto: když s někým pracujete, ať už profesionálně nebo ve vašem osobním životě, pokuste se propustit všechny vaše myšlenky a usuzování, všechny své domněnky o tom, co se s druhým děje a jednoduše poslouchejte ze svého srdce. Nalaďte se na energii druhé osoby z tichého místa uvnitř. Pokuste se cítit pouze svým srdcem a intuicí, kde druhá osoba stojí, jaké to je, být v jejím vnitřním světě. (Viz konec poselství - řízená meditace.)

Často rozvíjíte mnoho myšlenek o tom, co druhý potřebuje udělat, aby vyřešil své problémy. Analyzujete jeho problém a vymýšlíte na něj odpověď. Můžete mít dokonce z veliké části svého přemýšlení pravdu. Jde o to, že: vaše myšlenky nemusí být v ten okamžik nutně napojeny na energii druhé osoby. Můžete být naprosto mimo dosah toho, jak se ve skutečnosti uvnitř cítí. Vaše pomoc je úspěšná pouze tehdy, když je naladěná na energetickou realitu toho, komu pomáháte. Mohlo by se stát, že on nebo ona potřebuje zcela odlišný přístup, než ke kterému se dopátráte svou racionální myslí.

Žádám vás, abyste viděli a cítili druhou osobu z čistě z tichého, intuitivního místa uvnitř vás. Dovolte sami sobě přesáhnout dualitu a být naplněni soucitem Krista uvnitř. Žádám vás, abyste byli skutečně inspirováni přítomností druhého, když jim nabízíte učení či léčení.

Řešení je pak velmi jednoduché. To, co se od vás žádá, není vaše znalost, ale vaše moudrost. To, co se od vás žádá, není vás soud, ale váš soucit a hluboké pochopení. Nejste tu, abyste poskytli řešení, abyste byli autoritativní tváří. Jste zde, abyste byli tváří lásky.

Dovolte nám obrátit se k ilustraci této záležitosti. Vezměte rodiče, kteří chtějí pomoci svému dítěti s problémy, s nimiž se potká. Díky svým zkušenostem mají rodiče často lepší odhad důsledků jistých činů než jejich děti. Na základě této vědomosti rodiče často své děti varují; chtějí je ochránit od ublížení a radí jim dělat to, co si myslí, že je správné udělat. Z pohledu mysli se to může zdát jako dobrý způsob pomáhání. A v některých případech je velmi rozumné tak učinit.

Nicméně velmi často, když se rodič naladí na své dítě z tichého a intuitivního místa uvnitř, může zjistit, že dítě od něj ve skutečnosti potřebuje úplně něco jiného. To, co dítě často potřebuje nejvíc je důvěra a ujištění rodiče. „Důvěřuj mi, nech mě být tím, kým jsem. Nechej mě dělat své chyby, nechej mě klopýtnout a měj ve mě víru." Když se spojíte se svým dítětem z místa důvěry, vlastně ho podporujete v tom, aby se spolehlo na svoji intuici. To mu může pomoci učinit rozhodnutí, které cítí jako dobré a které je stejně tak pochopitelné z vašeho pohledu. Pokud se však pokoušíte, aby vaše dítě udělalo něco ze stanoviska, že „vy víte lépe", dítě ucítí nedůvěru ve vašem postoji a to způsobí, že vám bude ještě více odporovat.

Děti vás „čtou", když jim nabídnete podporu. Děti mají v povaze být si nadšeně vědomé emocí za vašimi slovy. Dokáží vycítit skrytý strach či hodnocení. Často budou reagovat na tyto emoce místo na vaše slova, a když zareagují s odporem, zdá se vám to nerozumné. Avšak rodič může reagovat zase „příliš rozumně", v tom smyslu že nepozná své vlastní skryté pocity a nesnaží se spojit s dítětem otevřenou a upřímnou cestou. Aby tak rodič učinil, musí nechat odejít své předpojaté názory a skutečně se otevřít citové realitě dítěte. Díky opravdovému naslouchání trápením a obavám dítěte, může být postaven most komunikace.

Zmiňuji tento příklad, jelikož je tak častý a snadný k popsání a protože všichni víme, jak je těžké podporovat své dítě otevřeným a důvěřivým postojem. Je to vše o propouštění - propouštění svých myšlenek o tom, „co by mělo být", propouštění svých přání a tužeb a opravdově nechat druhé být. Obklopit někoho druhého prostorem otevřenosti a důvěry, upřímným pochopením znamená, nabídnout mu skutečnou léčivou sílu. To, co často skutečně pomáhá druhému, je vaše naprosté přijetí toho, jak věci jsou. Je to tehdy, když se nesnažíte cokoli změnit z úrovně mysli, ale spojit se s někým a otevřít mu bránu lásky a soucitu.


Úskalí srdce

Druhé úskalí, se kterým se setkáte, když se snažíte být učitelem a léčitelem, je v oblasti srdce. Srdce je průsečíkem mnoha energií. Srdeční centrum (nebo čakra) utváří most mezi nebem a zemí a mezi vyššími a nižšími energetickými centry či čakrami. Srdce „sbírá" energie různých původů a je schopno rozeznat základní jednotu. Srdce vám umožňuje přesáhnout dualitu, oslovit někoho jiného s láskou a soucitem.

Srdce je sídlem schopnosti naladit se na energii někoho jiného a pocítit, jaké to je, být touhle osobou. Je to centrum empatie. Jasně pak srdce hraje důležitou roli v jakékoli formě spirituálního učení či léčení. Mnoho z vás je přirozeně empatických - máte přirozený sklon cítit nálady a energie druhých lidí. Když pracujete s lidmi, tato schopnost vám velmi slouží.

Nicméně je s touto schopností stejně tak spojené závažné úskalí. Vaše citlivost k energii druhého člověka může být tak silná, že těžko rozlišíte mezi svými vlastními pocity a pocity někoho jiného. Někdy vstřebáte energii jiné osoby tak silně, že ztratíte smysl sebe sama. Můžete chtít někomu jinému pomoci tak moc, zvláště od té doby, co víte, jak se cítí, že se vaše energie zapletou a vy převezmete břemeno, které není vaše.

Když se tohle stane, objeví se nerovnováha. Dáváte příliš mnoho. Když se necháte unést utrpením někoho jiného a necháte se unést ze své cesty, abyste mu pomohli, překračujete své hranice. Energie, kdy „dáváte příliš" se proti vám obrátí. Tato energie navíc odchází k druhé osobě, ale nepřispívá k řešení jejího problému. Klient nemusí být schopný tuto energii začlenit či přijmout nebo ho může vystrašit či může projít zcela bez povšimnutí. Nakonec se cítíte unavení, otrávení a frustrovaní.

Když dáváte příliš, může to být sdělováno signály vašeho těla a pocitů, které jsou vám posílány. Kdykoli se cítíte prázdní, frustrovaní či omámeni po tom, co jste viděli klienta či se mu snažili pomoci, obecně to svědčí o tom, že se snažíte příliš usilovně.

Když nabízíte učení či léčení z vyváženého středu, cítíte se svobodní, živí a inspirovaní. Po tom, co skončí setkání s někým jiným, snadno stáhnete svoji energii zpět a budete v kontaktu sami se sebou. Necháte druhou osobu odejít a mezi vašimi energetickými poli už nezbyde žádné doznívající spojení.

Když zůstane spojení s druhou osobou, neboť jste jí chtěli tak vroucně pomoci, abyste ji uzdravili či učinili šťastnou, toto spojení má ničivý účinek na vaši energii. Když zůstanete zaujati klientem, absorbujete jeho citové energie příliš silně. Odevzdáváte ze sebe, abyste zmírnili jeho břemena, a tím vzniká citová závislost, která jde oběma směry mezi vámi. Klient se na vás začíná spoléhat a vaše pohoda bude záviset na jeho pohodě. Toto zapletení energií klientovi nepomáhá a poškozuje vás samé.

Proč se tohle stane tak snadno, když pomáháte ostatním? Proč je, zvláště pro Pracovníky Světla, tak těžké, vyhnout se tomuto úskalí? Odkud pochází tato bolestně silná potřeba vše vyléčit a učinit svět lepším místem? Částečně je tato přirozená touha uvnitř vás, vysvětlována vaší historií duše, jak je zmíněno v Sérii Pracovníků Světla (Části I této knihy). Máte vnitřní poslání přinést učení a léčení tomuto světu. Ale tendence dát příliš pramení z vaší bolesti, kterou si zcela neuvědomujete. Tato bolest vás činí v dávání „příliš horlivými".

Ve vašem srdci je bolest a smutek, který činí to, že chcete dosáhnout nového způsobu bytí, úrovně vědomí, která je více naladěná na přirozené božství všeho, co žije. Stýská se vám po více milující a mírumilovnější realitě na Zemi. Ve vaší současné inkarnaci jste nepřišli zkoumat cesty ega. Jste tím unaveni a oslabeni. Přišli jste odpovědět na dávnou píseň své duše. Přišli jste pomoci obnovit mír, radost, respekt a propojenost na Zemi.

Vaše citové tělo bylo zjizveno mnoha životy, ve kterých jste se snažili přinést na Zemi světlo vaší duše a setkali jste se s odporem a odmítnutím. Přišli jste sem s obrovskými výhradami, ale přesto starý květ nadšení uvnitř vás nezvadl. Jste zde znovu! Nyní jste ovšem kvůli bolesti, kterou si nesete uvnitř jako křehké a citlivé květiny, které potřebují silný základ, aby mohly kvést a růst. Základ, který všichni potřebujete, je být pevně zakotvení na Zemi a ve středu vás samých.

Zakotvením mám na mysli, že potřebujete mít kořeny v zemi, být si vědomi toho, jak země skutečně pracuje, vědět, jaké jsou její prvky, s kterými se musíte vypořádat, zatímco žijete ve fyzickém těle. Někdy jste tak okouzleni spirituálnem, že se zapomínáte dobře starat o sebe a své tělo. „Rozložíte se" nebo se stanete idealistickými a nerealistickými. Často byste chtěli přesáhnout pozemskou realitu, ale to jde jen skrze Zemi, tím, že se cítíte jako doma a v pohodlí s elementem Země, a tak zde může vaše energie duše kvést.

Bytím ve svém středu mám na mysli, že potřebujete být pravdiví ke svým vlastním pocitům, ke svému cítění, co je pro vás správné. Jako lidská bytost máte ego či individuální osobnost, která vás odděluje od druhých. Ego poskytuje cennou funkci. Umožňuje vám zaměřit svoji specifickou energii duše na hmotnou realitu. Nechcete se vzdát své osobitosti pro jakýkoli druh „vyššího dobra"! Nejste zde, abyste odstranili své ego; jste zde, abyste nechali světlo své duše skrze ego zářit. Potřebujete své ego, abyste projevili svoji energii navenek.

Kvůli bolesti, kterou si nesete ve svých duších, kvůli únavě ze stáří, protože chcete dosáhnout zaslíbené půdy Nové Země, můžete se stát neuzemněnými a ztratit svůj střed. Máte sklon tlačit na změnu, když situace ještě není připravena nebo se pokoušíte probudit lidi tempem, které je rychlejší než mohou zvládnout. Stanete se „příliš horlivými v dávání". Tato horlivost může nabýt formu vysokého zapojení pro dobrý důvod nebo intenzivního pečování o dobro druhých. V této horlivosti je však netrpělivost a roztěkanost. Na nějaký čas se můžete cítit inspirovaní, nadšení a zapojení, ale v určitém okamžiku budete zklamaní a poté se budete cítit vyčerpaní a rozzlobení, protože jste vyprázdnili své energetické zásoby.

Úskalí srdce, úskalí přílišného dávání pramení z neakceptování reality takové, jaká je. Uvnitř vás je netrpělivost a roztěkanost, která vám ztěžuje propouštění. To vám ztěžuje udržet si správný citový odstup od lidí, kterým se snažíte pomoci, nebo od případů, ve kterých jste zapojení.

Jste učiteli a léčiteli, máte na Zemi poslání. K tomu, abyste ho skutečně naplnili, paradoxně potřebujete nechat odejít tu strašlivou potřebu měnit věci, neboť vaše horlivost tak činit má v sobě riziko bolesti, bolesti necítit se na Zemi doma jako je tomu nyní. Skutečná spirituální změna začíná vždy od základního přijetí. K tomu, abyste se stali skutečnými učiteli a léčiteli, kterými chcete být, potřebujete svou vlastní bolest přijmout a vyléčit ji. Potřebujete se smířit se svými nejhlubšími pocity strachu a hněvu. Když tak učiníte, zjistíte, že nezbytná potřeba dávat ostatním nebo být zapojen do „dobré věci" vytváří místo pro velmi tichý pocit míru a přijetí. Tehdy vaše záře dostane skutečně léčivou kvalitu.

Nechat bolestem a zkouškám druhých lidí čas a prostor, nechat je, aby si jimi prošli vlastní cestou, vám může působit vnitřní bolest. To je proto, že vás přináší zpět k vaší vlastní osamělosti a k pocitu ztráty v této pozemské realitě. Rozdílnost mezi tímto ostrým a nedokonalým světem a realitou, o které sníte, která je mnohem čistší a krásnější než tato, vás uvnitř hluboce bolí. Je vaší výzvou neutéct z této bolesti, nechat ji zcela vstoupit do svého podvědomí a roztáhnout kolem ní svá andělská křídla.

Jakmile si připustíte svoji horlivost pomáhat či bojovat za dobrou věc a uvědomíte si v ní skrytou bolest, tu část sebe, ve které nepřijímáte realitu takovou jaká je, pak ji můžete začít propouštět. Jakmile si uvědomíte, že vaše horlivost a netrpělivost pochází z vnitřní bolesti a smutku, můžete přestat dávat příliš. Můžete se zaměřit sami na sebe a najít způsob, jak skutečně být v míru s tím, kdo jste. Můžete skutečně začít dávat sami sobě.

Tehdy se stanete zcela zakotveným a koncentrovaným Pracovníkem Světla, který přijímá sebe i druhé. Jediná správná věc, kterou jako Pracovník Světla uděláte je, že učiníte vaši energii dostupnou druhým. Učíte a léčíte tím, že vyzařujete „energii řešení", která je přítomna ve vašem vlastním energetickém poli. Často k sobě přitahujete lidi s přesným typem problémů, kterými jste si prošli vy sami. Šli jste na dno těchto záležitostí sami, a tudíž jste v těchto oblastech dosáhli vědění a čistoty, která se stala součástí vašich bytostí. Tohle jsou vaše osvícené části. Jsou posvátné a nedotknutelné a nemohou být ztraceny. Nebyly postaveny na naučených vědomostech, které můžete zapomenout. To, co můžete druhým nabídnout, není nějaký nástroj či teorie, jste to vy transformováni životem, zkušeností a odvahou čelit svým vnitřním ranám.

„Světelná práce", kterou v tomto ohledu děláte, k vám přijde bez úsilí. Bude to něco, co pociťujete velmi přirozeně. K tomu, abyste našli své poslání, věc, kterou „máte učinit" v životě, si potřebujete pouze uvědomit, po čem skutečně toužíte a dělat věci, ke kterým se cítíte být inspirováni. Když tak učiníte, vložíte svoji energii do světa a druzí jí budou dotčeni a inspirováni, někdy i takovými způsoby, které si ani neuvědomujete. Vskutku není potřeba dělat více. Tohle je světlená práce, pro kterou jste sem přišli.

Pracovníci Světla, kteří znají rovnováhu mezi dáváním a přijímáním, budou mít ve svém životě více míru a potěšení a tak budou ze svých energetických polí vyzařovat „frekvenci řešení" plynněji. Jsou citliví a empatičtí, ale jsou si stejně tak jasně vědomí svých osobních hranic. Sami sobě umožňují právě tak snadné přijímání jako dávání, a tímto způsobem se stane tok dávání a tok přijímání v jejich životech silnější.


Úskalí vůle

Nyní bych rád hovořil ještě o jednom úskalí na cestě stání se léčitelem/učitelem. Zmínil jsem jedno úskalí v oblasti hlavy a jedno v oblasti srdce a rád bych skončil úskalím vůle.

Vůle může být lokalizována v solar plexu, v energetickém centru blízko pupíku. Toto centrum či čakra řídí schopnost konat, projevit vaši vnitřní energii navenek ve fyzické, pozemské rovině. Když je vaše vůle spojena s intuicí, tichou částí vás samých, která přesahuje dualitu, věci ve vašem životě plynou lehce a bez námahy. Jednáte z vnitřního pocitu víry a vědění. Když je váš solar plexus (který je také centrem ega) řízen srdcem, obvykle děláte věci, které děláte rádi a cítíte se po většinu času radostní a inspirovaní. Vůle (či ego) se pak stává rozšířením Krista uvnitř.

Často když se však snažíte druhým pomoci nebo se je snažíte vést, dostanete se mimo kontakt s tímto proudem. Existuje zde část vás, která chce dělat příliš. Usiluje o dosažení výsledků pomocí nucení či tlačení věcí, i když vám vaše intuice říká, abyste to nechali či ustoupili. Často je to vaše ego, které dožaduje viditelné výsledky. To nemá nic společného s pomáháním ostatním! Má to co do činění s potřebou potvrzení, s nejistotou, která vás dostává mimo kontakt s vaším přirozeným proudem léčení, který je často pomalejší a méně předvídatelný, než byste si přáli.

Děláte příliš, když cítíte, že velmi tvrdě pracujete a váš přísun není skutečně přijímán či oceněn druhými. Také když se oddělíte od přirozeného toku věcí, často se rozptýlíte vnějšími úsudky. Máte tendenci, spoléhat se na myšlenky a očekávání druhých lidí a bojíte se neúspěchu v jejich očích. Klíč ke znovuzískání své síly je v tom, nedělat nic a stát se skutečně tichým uvnitř. A to je jen tehdy, když se znovu spojíte se svým srdcem a můžete se pak naladit na situaci z tichého a neutrálního místa. Strach a nejistota poté zmizí do pozadí a vy se můžete skutečně zaměřit na to, co váš klient od vás potřebuje.

Často nepotřebujete pro někoho dělat tak moc. Jste nejprve a především požádáni, abyste byli s nimi a nabídli jim „energii řešení" jednoduchým a přímým způsobem. I když nic neděláte nebo neříkáte, musíte věřit síle vaší přítomnosti. Odvážit se být v tichém prostoru, když jste s někým jiným. Když věříte sami sobě, v tu chvíli poznáte, co je vhodné říci či udělat. Pamatujte, že často když přijde na nabízení vedení, je méně více.


Propouštět znamená milovat

K překonávání úskalí, které jsem popsal výše, je vždy potřeba umět propouštět. Je to o propouštění přílišného myšlení, propuštění přílišného citového ztotožňování a propouštění přehnaného používání vůle. Když tohle vše necháte odejít a vzdáte se této nejmoudřejší a nejsoucitnější části vás samých, najdete hlubokou radost a naplnění ve své „práci" učitele a léčitele. Jako Pracovník Světla, kterým jste, budete prožívat hluboký pocit seberealizace a svobody. Být učitelem a léčitelem, ať už to vyjadřujete jakýmkoli způsobem, znamená, že se cítíte spojeni s Celkem, s jednotou, která je základem Všeho-Co-Jest. Tím, že se cítíte být součástí této „struktury Ducha" a tím, že v ní hrajete svoji přirozenou část, máte pocit, jako že skutečně plníte své poslání.


Meditace

Tohle je cvičení, které vám může pomoci spojit se přímější a více pocitovou cestou s otázkami, které jsou zmíněné v poselství.

Posaďdte se nebo se položte do pohodlné pozice. Zaměřte svoji pozornost na svaly ve vašich ramenech a krku a uvolněte zde jakékoli sevření či napětí. To stejné udělejte se svaly břicha, paží a nohou. Poté pomocí svého vědomí cestujte k vašim chodidlům a pociťte spojení se zemí. Pociťte, jak vás země podpírá a poskytuje vám bezpečí, které potřebujete. Udělejte pár klidných dechů ze svého břicha.

Nyní nechejte svoji představivost, aby vás vzala časem k momentu, kdy jste se cítili na dně a nešťastní. Vezměte první situaci, která příjde. Nalaďte se na ni. Znovu myslete na tento čas v minulosti, na to, jak jste se uvnitř cítili.

Pak běžte k „energii řešení". Zeptejte se sami sebe: jak se z toho dostanu ven? Co mi ze všeho nejvíc pomůže? Energie, která vám pomohla nejvíce, může přijít od vás nebo od někoho jiného; na tom nezáleží. Vezměte jen v úvahu druh energie, který vás zvedl z tohoto nejnižšího bodu.

Nyní opusťte minulost a myslete na někoho v přítomnosti, kdo je vám blízký a o koho si děláte starosti. Může to být váš partner nebo dítě, kolega nebo přítel. Nechejte, ať se ve vaší představivosti tato osoba zjeví a skutečně se přeneste do její přítomnosti. Pak se zeptejte: Jak ti mohu pomoci? Jaká by byla nejužitečnější věc, kterou bych mohl/a pro tebe udělat? Poslouchejte svým srdcem. Co vám druhá osoba ukazuje nebo říká? Pociťte tu odpověď. Jen ji dovolte přijít k vám.

Opusťte to a znovu zaměřte svoji pozornost na vaše chodidla, k vašemu dechu a vraťte se zpět do přítomnosti.

Cílem tohoto cvičení je, uvědomit si, co je v situaci citových krizí či bolesti skutečně užitečné. Může to být naprosto odlišné od toho, co si myslíte vy, že je užitečné.


© Pamela Kribbe 2005
www.jeshua.net

Zpět