Uctivě prosím
Uctivě prosím, vraťte nám cenzuru
Miloslav Štěrba
24.6.2011
Žádám tímto své politiky, aby konečně znovu zavedli v naší zemi cenzuru. Po celodenním sledování českých médií, po přečtení dvou novin (Blesk, Mf DNES), po zhlédnutí Hyde Parku a pořadu paní Jílkové se zubaři - mám na to právo. Chci žít spokojeně, bez škodlivého rozčilování se, nepotřebuji žádné adrenalínové texty a pořady.
Protože nejsem jako moje teta, která spokojeně sleduje pouze exotické seriály a filmy pro pamětníky, je mi neskonale zle od mozku, když musím poslouchat zprávy o soudci krajského soudu, který okradl dva advokáty. Nepotřebuji vědět, že můj prezident má kleptomanskou povahu. A proč se rozčilovat z hamižnosti Heleny Vondráčkové?
K čemu je mi zpráva o zpěvačce Ivetě Bartošové a jejím putování mezi blázinci? Proč mi musí ministr obrany zdůvodňovat nasazení českých vojáků v Afghánistánu, jestliže mu v tom nemohu zabránit? Jak mám ve zdraví, aniž bych se zbláznil, vnímat vládní tlampače svolávající národ k půstu, a současně poslouchat informace o zlatém miliónovém padáku pro bývalého ředitele pražské ZOO?
Není mnohem lepší trpět pod jhem cenzury a putovat po pracovištích (abych si připomněl pořady před listopadem 89), kde spokojení zaměstnanci hovoří o moudrosti svých nadřízených, s úctou se vyjadřují o generálním tajemníkovi, ba i o prezidentovi, a v následující relaci mi zapěje Sbor moravských učitelů? Kam to zmizela nedělní Chvilka poezie? Ano, vše zavalila reklamní tsunami.
A přitom vrátit se do zlatého věku cenzury je tak snadné! Jak rád bych poslouchal slova ministra školství a jeho konstatování, že se nám ve školách daří vychovávat mladou generaci, a nemusel (jako dnes v poledne) poslouchat ministra Dobeše, že máme střední školy, kde 65 % studentů nesložilo maturitní zkoušku. A pak slova děkanky z Plzně, která nechápe, proč je nezbavili akreditací, když už všichni, co něco uměli, z její školy dávno odešli.
Neměli to jednodušší naši soudruzi, když spokojeně uléhali po náročném pracovním dnu s vědomím, že za humny žijí přátelé, a nepřátelé až kdesi za oceánem? A ne v nedalekém Bruselu. Jak mile na nás zapůsobil rozhovor natočený na Rudém náměstí s nadšenými francouzskými odboráři! Zatím co v dnešní zemi zaslíbené musí zbídačelý občan sehrát etudu a v bance uloupit jeden dolar, jen aby byl vržen do žaláře a dostalo se mu tak lékařské péče.
V tom cenzurovaném světě se lidem ve spřátelených zemích žilo čím dál tím lépe. Kupovali si československé Jawy a trávili dovolenou na Rujáně. Zatímco občané v zemích našich nových přátel horečně nakupují zlaté mince, aby ochránili své úspory před státním bankrotem. Zřejmě i já brzy vyrazím na Jih. Možná mi už nebudou k ničemu eura vyměněná za dva důchody, třeba si ani nevšimnu, že v půvabné zemi právě řádí generální stávka. Ale díky jazykové bariéře budu mít pocit šlechetné cenzury, která mi tak schází tam u nás na Severu.
Zdroj: Britské listy
Milý pane Štěrba, píšete: „...Chci žít spokojeně, bez škodlivého rozčilování se, nepotřebuji žádné adrenalínové texty a pořady."
S dovolením poukáži na zrcadlo dnešních dnů. A to je televize a denní tisk. Neupozorňují nás pouze na bulvární stránku věci ve společnosti, ale i na nízké, plytké směry ve společnosti cíleně udržované ve strachu, stresu, v závislosti, nesnášenlivosti, nenávisti sloužící jenom těm, kteří to vytvářejí. Vše lze shrnout do mravního úpadku. To však ještě neznamená, že bychom se měli vracet k starým pořádkům a způsobům, které byly chybné, účelové a udržovaly veřejnost v nevědomosti a závislosti. Stejných prostředků nebo podobných je využíváno i doposud v politice, ve vzdělávání, čili ve školství v náboženských učeních, které se snaží stavět na dogmatech a slepé víře. I slepá víra u většiny veřejnosti vynucena cenzurou umožnila mnohým přežívat v relativním klidu.
Televize ani denní tisk nikdy nesloužily jako vzdělávací prostředky. Pokud se tak tvářily, byl to jenom jeden ze způsobu, jak si zachovat diváka či čtenáře v závislosti. Mám pocit, že hledáte duchovní potravu tam, kde nikdy nebyla. I ryby žijí ve vodě. To však neznamená, že je budeme chytat v čističce odpadních vod. Ve splašcích tohoto světa nenajdete nic co prospívá duchovní stránce, zdraví.
Televize, denní tisk nám poukazují na nemoc společnosti. Televize, denní tisk je v podstatě zrcadlo dnešních dnů. To co předvádí, je jenom chybně nazýváno. Dnes nejčastěji jako krize, dluhy, bankrot nebo reformy. To co je choré, prohnilé nelze reformovat. To se musí buďto zbořit nebo nechat vyhnít. Tento nezdravý stav je důsledek mravního úpadku a to bez výjimky ve všech oblastech. Není pravda to co se tvrdí, že jaká je společnost, taková je vláda. Je to opačně, jaká je vláda, poslanecká sněmovna taková je společnost. Oni jsou tvůrci podmínek, zákonů a v konečném důsledku i stavu ve společnosti. Toto nevnímejte prosím jako kritiku nebo hledání viníka. Skutečný viníkem je mravní úpadek. Mravní úpadek je příčina důsledků ve společnosti.
Já děkuji redaktorům tisku i tvůrcům televizních pořadů, vlastně všem kteří se na tomto podílejí, protože to dělají dobře a vystižněji to snad ani ukázat nelze. Děkuji paní Jílkové. Já bych nikdy neměl nato, ani vstoupit do takto vybrané společnosti řečníků, natož abych je poslouchal nebo se je snažil usměrnit a řídit. S úctou a s uznáním jsem vděčný pani Jílkové. Stejně jsem vděčný paní Helence Vondráčkové. Připusťme, že nám odkryje úplatnost, zvrácenost světských soudů. Zvrácenost už jenom proto, že zde chybí projev toho dobrého v nás, projev člověčenství. I to je moudré docenit. Cena nerozhoduje, poznání má vyšší hodnotu. Nepodceňoval bych ani varování před blázinci. Nezmění-li se charakter společnosti, respektive nezměníme-li se sami, tím, že opustíme staré způsoby, pořádky a řády, jejich počet, počet blázinců bude ve společnosti nedostačující.
Už ani reklamní tsunami nezachrání tento materialisticky zaměřený svět. Naopak, je dobré a prospěšné slyšet, poslouchat ministra Dobeše, že máme střední školy, kde 65 % studentů nesložilo maturitní zkoušku. Protože toto není vzdělávací systém, školství neslouží k růstu a nevede k poznání. Podívejte se na obsahovou náplň učiva. Kolik nepodstatného smetí si žáci mají pamatovat, alespoň je to po nich požadováno.
Díváme-li se očima poznání, nikoliv soudce i Váš článek v Britských listech je úžasný přínos do světla pravdy, přestože na první pohled svítí jako vystřižený z denního tisku.
Doslov: Můj závěr může potvrdit i níže uvedený dokument z ČT2: Zázraky Ježíše Krista, který slibuje dovedení nás k poznání. Ve skutečnosti hledáním pravdy je pověřen iluzionista, který se celý život zabývá hledáním fikce, mystifikace a prostředků které vedou k mylným závěrům. Iluzionista tohoto zaměření nemá nic společného s žádnou magii (natož s nějakou moderní), jak je uváděno tvůrci BBC. Neškodný dokument. A podobným, nic neříkajícím jsme krmeni, zrcadleni.
Zázraky Ježíše Krista
Po staletí se ozvývají kritické hlasy, že zázraky, které prováděl Ježíš Kristus, nebyly nadpřirozenými jevy. Byl snad Ježíš čarodějem, iluzionistou, hypnotizérem? Anebo se vyznal v paranormálních jevech a mistrně ovládal psychologii?
Dokumentaristé z BBC požádali proto amerického iluzionistu Brocka Gilla, aby nejznámější podivuhodné skutky připisované muži, známému též pod hebrejským jménem Ješua Ha Nocri, podrobil analýze z hlediska technických a psychologických postupů používaných moderní magií. Gill, sám věřící křesťan, se vydává do Svaté země a na autentických místech se pokouší pochopit to, k čemu tam došlo před takřka už dvěma tisíci let.
Zázraky Ježíše Krista dokument 1
Zázraky Ježíše Krista dokument 2
Zázraky Ježíše Krista dokument 3
S některými „zázraky" se setkáváme i dnes. Například s posedlostí uváděnou i v dokumentu. Duchové způsobující utrpení nás mohou dovést až k sebevraždě. Lépe řečeno, při každé sebevraždě asistuje takováto bytost. Energie strachu, stresu přitahuje tyto bytůstky jako magnet. Vše je podmíněno zákonu podobné přitahuje podobné. Ostatní je pouze důsledek.
Klasická medicína toto nejčastěji nazývá schizofrenii. Těmto bytostem (já jim říkám vnitřní našeptávači) je naprosto jedno, přivtělí-li se k člověku nebo zvířeti. I agresivita zvířat je v mnohých případech způsobena těmito bytůstkami ze záhrobí (nejnižší kategorie bytí po smrti). Pokud by toto bylo známo široké veřejnosti i takzvaným odborníkům, nestříleli by se psy po napadení člověka. Stačí vyvést přivtělené bytůstky a zvíře je uzdraveno a neškodné. K vyvedení není potřeba kněžského zasvěcení, ale vnitřní síla, energie opačného charakteru, energie lásky.
Připouštím, že se všem nemusí líbit, co zde čtete. Možná zde naleznete obsah, který vás bude pohoršovat. Pokud se domníváte, že porušuje dobré způsoby nebo škodí, uvítám vaše upozornění. Nebojte se sdělit svůj názor. Je mi vlastní zachovávat diskrétnost za všech okolností.
