Přivtělené duše
Přivtělené duše
Protože s touto skutečností se nyní v Novém věku setkáváme stále častěji a stále se silnější intenzitou, vysvětlím princip. Nejedná se o žádnou duchařinu, nejedná se ani o žádné učení nábožensky zaměřené, stejně tak vysvětlení principu není žádná teorie či domněnky. To, že se jedná o skutečné fakta, mohou potvrdit, kteří toto poznání mají již z vlastní zkušenosti a ověřené v praxi, takříkajíc jsou za vodou.
Co jsou to přivtělené duše? Jedná se o bytosti, které mají zkušenost s fyzickým stavem bytí. To znamená, mají již život na Zemi za sebou. Nejsou to v žádném případě naši duchovní průvodci nebo andělé strážní. Andělé strážní a duchovní průvodci jsou bytosti na vyšší duchovní rovině než naše duše a jelikož se jedná o čisté duše, nepotřebují být živeni jinou energii než energii ze Světla (energie Lásky). Přivtělující duše, jelikož pracují na nižší hrubší rovině, jsou také posilováni, živeni touto hrubší, nízkou energii odvíjející se ze strachu. Jsou to obrazně řečeno naši vnitřní našeptávači upozorňující nás na vše, co nás ohrožuje, co škodí. Upozorňují nás na všechno zlé v našem okolí, hledají vnějšího viníka a posilují svým způsobem naše ego. Tak jako jsou pozemské profese, tak i tyto dušičky mají své zaměření a přitahuje je energie tohoto druhu. Čím více druhů negativní energie jsme zatíženi (stres, chamtivost, zlomyslnost, nesnášenlivost, nepřejícnost, nenávist, hněv a ostatní atributy strachu), tím více při-vtělených dušiček jsme nositeli i živiteli. Jejich upozorňování na všechno co je zlé, co nás ohrožuje, vede ego ke strachu a zaměřuje mysl tímto směrem. Tím dochází myšlením k přeměně pozitivní energie přijímané sedmou čakrou na negativní a ta se nám ukládá v příslušné čakře. Tato negativní energie je pro tyto dušičky jako magnet, je to jimi vnímáno jako volání o pomoc. Proto nás nejdříve provází na každém kroku a jelikož nevnímáme jejich pokyny, přivtělí se. Citlivější jedinci je slyší jako vnitřní hlas (lékaři to diagnostikují jako schizofrenii, někdy obsedantně-kompulsivní poruchy (obsessive-compulsive disorder - OCD)- nechtěné, vtíravé myšlenky nebo nutkání něco udělat, někomu ublížit), méně citliví si jejich pokyny přivlastňuji za své myšlenky, nápady, postřehy či vidění světa. Ti úplně bezcitní nedokáží ani to, nedokáží vůbec posoudit čím je způsobeno jejich chybné chování, jsou-li na to upozorněni okolím. Proto se bezcitní projevují jako blázni s nekontrolovatelným chováním nebo sobci, bezohlední, chamtiví, kleptomani, někdy pro své okolí s nepochopitelnou reakcí na danou situaci. Nemohou za to, protože chybí cit i empatie (schopnost vcítění se).
Protože těmto při-vtěleným dušičkám platíme za jejich pomoc (našeptávačské služby) vlastní energii, vnímáme to jako vampyrismus (s projevy ztráty vitality, nadměrné nebo rychlé únavy, často v podobě podrážděnosti, výbušnosti, agresivity, někdy to provází pocity zimnice, závratě, dušnosti, srdeční arytmie a končí nejčastěji depresemi pro úplnou vyčerpanost organismu). Je zde důležité upozornit, že děti do šesti let mají ze své přirozenosti dáno stahovat energii ze svých rodičů. Je-li dítě vystaveno takovým okolnostem, přivtělují se mu tyto dušičky jako komukoliv jinému a to se všemi důsledky vampyrismu. Naprosto stejné je to i u domácích mazlíčků. Velmi zřetelně se to projevuje u koček, které jsou vůči těmto energiím nejenom velmi citlivé, ale dokonce poznají, v kterých místech v bytě se dušičky nachází. Těmto cizím dušičkám je naprosto jedno, do kterého tělíčka se přivtělí, zvířata nevyjímaje. Proto se setkáváme z našeho pohledu s bezdůvodným napadením u psů (příčinou je buďto při-vtělená dušička/y u napadeného nebo u psa). Přirozená reakce z pocitu ohrožení u zvířat je, uteč nebo útok.
Protože školská medicína žádné přivtělené dušičky neuznává, nemá ani účinné řešení pro takto trpící. (Až na výjimky, kdy je trpící těmito dušičkami naváděn k sebevraždě, jako jedinému řešení jeho situace. V takových krajních případech trpícího v lepším případě uspí (v horším bez uspání) a elektrickými šoky dušičky vyženou z těla. Je celkem pochopitelné, že pro cizí dušičky tento druh energie je nesnesitelný a proto z těla vystřelí. Jelikož není odstraněna příčina při-vtělení, dochází k recidivě.) Proto je psychiatrie odkázána na léky tlumící receptory (přenášející informace v těle), kterými se vlastně staví bariéra mezi tělo a duši. Proto z citlivých schizofreniků vyrábí psychiatrie méně citlivé a poté necitlivé blázny (nekontrolovatelné chování). Proto psychiatrie dovede tolik trpících k sebevraždě. Proto by léčba psychofarmaka měla být klasifikovaná jako těžké ublížení na zdraví s následkem smrti z neznalosti. Ale to jsem odbočil.
Je celkem pochopitelné, že takto vyčerpaný nositel nemá potřebnou energii k vyvedení si při-vtělených dušiček a je závislý na pomoci druhých. Zpočátku tak provede vyvedení ten kdo má tyto možnosti a až po opakovaných zkušenostech a poznání skutečné příčiny může si nositel vyvést pod vedením při-vtělené dušičky sám. Toto je zatím jeden z účinných prostředků nápravy stavu. Jenom tak může každý dojít k rychlému uzdravení a nezávislosti na cizí pomoci.
Praxí mám potvrzeno, že příčinou jejich přivtělení je:
Energie strachu a atributy strachu, což je stres, hněv, nesnášenlivost, zlomyslnost, nepřejícnost, pocit nedocenění, křivda, pomstychtivost atd.. Sem patří i energie, které dítě stahuje ze svých rodičů což je jeho přirozeností.
Vyčerpaný nebo oslabený organismus. I spaním v geopatogenní zóně.
Negativní stigmatizování aury, pokud se na nás někdo hněvá, (i pouhá nepřejícnost a zlomyslnost má stejné důsledky) stigmatizuje nám negativní energii auru.
Porušování duchovních principů. Vyvolávání duchů zemřelých, kontaktování jich prostřednictvím kartářů a jiných forem vykladačství, zasahování do jejich volby bez potřebné ochrany, která je daná každému a odpovídá jeho poznání, vyzrálosti duše a jejímu poslání na Zemi.
Prokletí všeho druhu. Nejnižší formy prokletí jsou: Ty to nezvládneš, to nedokážeš, já Ti říkám nemáš na to a podobné.
Mnozí se ptají jak se bránit při-vtělování cizích dušiček. Výše sdělené odpovídá i na tuto otázku. Nebýt nositelem negativní energie odvíjející se ze strachu. Nedopustit nadměrné vyčerpání organismu, protože oslabený, vyčerpaný organismus je stejný signál pro duchovní rovinu jako organismus zatížený negativní energii. Neubližovat. Čistá duše nepřipustí žádného vetřelce a čistota myšlení nevytváří podmínky pro vetřelce.
Pokračování:
Schizofrenie
Schizofrenie jako důsledek při-vtělených nebo na-kontaktovaných cizích entit.
Schizofrenie je věnování pozornosti myšlenkám, které jsou na nízké vibraci, negativním myšlenkám. Tato nízká vibrace brání produkci hormonu serotonin. Serotonin, hormon štěstí. Nedostatek serotoninu a nedostatek energie (často způsobený vampyrismem přivtělených nebo na-kontaktovaných cizích entit) je příčinou depresí. Mozek nevytváří vědomí, mozek pouze tlumočí vědomí. Jsme vychovávaní k tomu, abychom ignorovali pocity, jak se cítíme. A pocit patří naší duši, je to náš vnitřní hlas, velice tichý. Proto jej můžeme pozorně vnímat jenom v tichu. Přestaň plakat, nic vážného se nestalo, říkáme tříletému dítěti. Tím sdělujeme, ignoruj, jak se cítíš. Učíme děti od malička ignorovat pocity. Potom nastupuje volání „vnitřního dítěte" v podobě emocí a ty jsou mnohem výraznější, intenzivnější než pocity, které přichází od naší duše. Emoce patří našemu „vnitřnímu dítěti". Pokud emoce jsou negativní, v takovém případě nejsme na stejné frekvenci (v harmonii) s naším vyšším Já. (Negativním způsobem myšlení měníme čistou energii přijímanou sedmou čakrou na energii nižší (negativní) a ta se ukládá v příslušné čakře. Tím naše fyzické já (patřící rozumu), není v harmonii s vyšším Já (patřící duši). Duše trpí. Tím stavem se oslabuje pole aury a vznikají v ní „trhliny", díry. To je otevřená brána pro přivtělované cizí dušičky a poté míchání našich myšlenek s myšlenkami přivtělených dušiček nedokážeme rozlišit. Je to vlastně v konečné podobě mix několika trpících dušiček. Citlivější jedinci tyto cizí myšlenky vnímají v podobě vnitřního hlasu a klasická školská medicína to nazývá schizofrenii. Naše emoce jsou takové, jaká je naše frekvence.
Pomoci lze jenom, pokud trpící je ochoten věnovat pozornost myšlenkám pozitivním, které působí radost. Tato vyšší frekvence je neslučitelná s energií nižší, to znamená s energii nízkých přivtělených entit. Protože zde platí základní zákon přitažlivosti. Podobné přitahuje podobné. Celý uzdravovací proces lze urychlit přímým vyváděním při-vtělených entit ihned na začátku uzdravujícího procesu.
A poznámka na závěr. Rčení „protiklady se přitahují" s tímto zákonem přitažlivosti na vibrační rovině nemá nic společného. A rčení „protiklady se přitahují" patří do kategorie růstu, kdy druhý nám poukazuje (zrcadlí) co nám chybí a co nás zatěžuje, neboli škodí. To co se nám na druhém líbí, nám chybí. Co se nám na druhém nelíbí, tím sami trpíme.
Pamatujte si. Myšlenky nejsou mozek. Mozek je pouze „zprostředkovatel" informací.
Pro informaci zde uvádím úžasnou přednášku ing. Artura Zatloukala ve které vysvětluje základní skutečnosti týkající se duší.
Třicet let mezi mrtvými - Ing. Artur Zatloukal
Zveřejněno 6. 01. 2013
Smrt, karma, znovuzrození. Duchové a "živý svět mrtvých"... - Jak zacházet s našimi mrtvými... - Přednáška Ing. Artura Zatloukala z Přednáškového fóra Světa Grálu v Praze (2009).
Ing. Artur Zatloukal, ročník 1943, žije v Brně. Vystudoval strojní inženýrství a po celou dobu své aktivní zaměstnanecké činnosti pracoval jako technik v elektrárenství. Současně se zabýval světonázorovými otázkami, vždy především ve vztahu k praktickému životu. Po „odchodu do důchodu" zůstává činný ve vydavatelství Integrál Brno, v Nadaci Hnutí Grálu a jako redaktor časopisu Svět Grálu.
Tato přednáška byla převzata z kanálu TVSvetGralu.
Tady je zachyceno
jak není radno si zhrávat s černou magii.
Odkaz na toto video zde uvádím jako příklad kněze hodného úcty i uznání. Sice nemá požehnání, ani pověření od papeže k provádění exorcismu (čili podle pravidel z Vatikánu nesmí exorcismus provádět), přesto se toho nebojí a bez obav provede potřebnou nápravu u trpícího. To potvrzuje, že pro úspěšný exorcismus nehraje žádnou roli náboženství, ani pověření papežské, ale rozhodující je kristovská energie, kterou exorcista disponuje. Jestliže kněz, kardinál, biskup nebo dokonce papež nedokáží provést exorcismus, je moudré je ani neposlouchat. Mají ke Kristu daleko. To není soud, to je memento.
Četl jsem v komentáři, že je to dobře zahrané divadlo. K takovému závěrům mohou dojít pouze ti, kteří nic o problematice neví, věci nerozumí a proto staví své závěry na chybných domněnkách.