Důstojnost člověka, vyžaduje poslušnost k vyššímu zákonu. Zákonu duchovního. Neposlušnost k zákonům duchovním nás dovede k zákonu utrpení. Trvalá neposlušnost vede k trvalému utrpení a brání uzdravení. Ti, kteří se domnívají, že mohou ze své pozice šířit beztrestně zlo, se velice mýlí. Duchovní rovina má své obranné i ochranné mechanismy, které slouží dobru a podílí se na naplnění karmy.

   Jenom ti kteří si dokážou zachovat poslušnost k duchovní rovině, jsou schopni bezchybně posoudit, které světské zákony jsou spravedlivé a které škodí. Jsou lidé, kteří ze své pozice se domnívají, že mohou jednat, jak se jim zlíbí. Vede-li jejich jednání k šíření zla, vytváření podmínek druhým pro bolest a utrpení, nic světského jich neochrání před zákonem karmy, který nezná milost ani odpuštění, protože účtuje na principu podobné, přitahuje podobné. Ve skutečnosti však nemůže nikdo učinit nic, co by se netýkalo blaha jeho bližních.

   Každý si musí uvědomit, že jeho tajné myšlenky mají vliv nejenom na něho, ale i na jiné. Proto by se měl trénovat v sebeovládání, aby se věnoval myšlenkám čistým a velkorysým. Nejvyšším cílem ušlechtilosti je prokazování služby druhým s dodržováním mravního zákona k lidem. Protože mravnost chybí chamtivým, kterým vládnou jenom sobecké zájmy, stávají se příčinou zvráceností tohoto světa.

Vězení zvané Země